Byli jsme na biatlonu v Berouně - 22. dubna 2017
Byli jsme docela početná výprava - 11 žáků a 1 dospělý závodník, k tomu 4 doprovoďáci ! Fotky najdete zde. Jeli jsme čtyřmi auty a doufali jsme, že budeme úspěšní jako na Kapslovně - nebyli...
Pršelo téměř celou dobu závodu a tak bylo všechno trochu náročnější - ale oproti jiným závodům s sebou vzal naštěstí Milan stolek a na poslední chvíli koupil Pavel velkou bednu na nářadí, která sloužila i na plnění zásobníků. Ale koupě stanu se opět jeví jako hodně nutná, jen kde na něj vzít. Obdivovali jsme také vybavení KB Manušice - skládací stolek s vnitřním prostorem. Moc se nám líbil. Prý za čtyři stovky, ale nakonec jsme zjistili, že za třínáct stovek... Přijeli jsme s půlhodinovým zpožděním (oproti Mapám.cz), ale nakonec jsme všechno stihli v pohodě. Urvali jsme stav na nástřel (děkujeme Zdeňkovi z Mikulášovic), Tomáš se věnoval svěřencům a Milan šel všechny přihlásit. Překvapilo nás opět množství závodníků - 249 startujících. Naším největším problémem, se kterým jsme ale počítali, bylo 7 zbraní na 11 závodníků. Nejhorší to bylo, jak se ukázalo po vydání startovky, s Verčou a Agy, které byly v jedné kategorii a nakonec při závodě to vyšlo na vteřinu - Agy dokončovala svoji první střelbu a Verča přibíhala na druhou! Ostatní jsme stihali - doplňovat zásobníky, upravovat zbraně, o které se naši dělili (např. Honzovi jsme po Áně před nástřelem museli zkracovat pažbu, snižovat lícnici a zkracovat řemen) a ještě také upravovat cvakání. Pavel bral zásobníky ze zbraní, cvakal a nebo dokonce dával Milanovi celé zbraně k úpravě - moc rádi ho rozhodčí neviděli. Ani se nedivíme, ale co máme dělat, když je nás tolik a zbraní máme málo, protože fungujeme teprve dva roky a zatím nám víc zbraní nepřidělili - naštěstí něco jsme získali od kamarádů z jiných klubů, ale zdaleka to nestačí. Dokonce jsme i peníze věnovali (trenéři a někteří rodiče i ze svého) a byli ochotní věnovat i další, ale ani naše požadavky pro letošní rok nebyly vykryty. A tak řešíme spory mezi trenéry - no toho už vzít nemůžeme, nemáme zbraně x ale tak to nějak uděláme - tak to slyšíme na tréninku pořád! A to na tréninku se to ještě nějak vyřeší (i když to není ideální, jak říká jeden trenér - vyjádření druhého zveřejnit nemůžeme, co kdyby náš web četly děti), ale závody jsou kritické a hlavně nemůžeme dopředu vědět, jak budou naši závodníci nalosováni. Ale pojďme k výsledkům závodu, který byl pro některé z našich žáků premiérou. Začali tedy vytrvalostním závodem s delšími tratěmi a časovými přirážkami za netrefené terče. A příští týden je tak čeká další premiéra, protože se pro změnu poběží sprint (tedy kratší tratě a trestná kolečka).
V žácích B jsme věřili Petrovi Patzákovi - ale na Kapslovně bylo líp. Střílel stejně jako tam (2+2, škoda kalibrů), ale běh byl pomalejší (ovlivněn také pomalejší střelbou). Petr střílí dobře na papírové terče, ale jak přijdou sklopky, jako by střílel nějaký jiný Petr. Nakonec skončil na 12. místě a vyběhl si 68 bodů (což by ještě s dalšími závody mohlo vydat na nominaci do Českého poháru, ale nestačí na MČR). Osmnáctý skončil na svém prvním závodu Honza Bicek, který měl překvapivě běžecký čas lepší, než Petr, ale střelbu za 3+4 (vzhledem k tomu, že ho řadíme mezi začátečníky, jsme se střelbou byli spokojeni - na tréninku ještě střílí na větší sklopky!). A na 24. místě byl Filip Šprdlík, který měl zejména první střelbu výbornou, ale poslední ranou přišel o potlesk na otevřené scéně (1+2).
V žákyních B jsme doufali v úspěch Agáty Neckářové, ale nakonec se ukázalo, že mezi soupeřkami jsou i lepší běžkyně a při střelbě 2+1 to na lepší, než 12. místo nedalo. Překvapila (asi nejvíc ze všech našich) však Bery Lajtkepová, která při své premiéře sice běžela o něco pomaleji, než Agáta (navíc zatím ještě dlouho střílí), ale střelba 1+1, to bylo vynikající. Skončila na výborném 14. místě. Nikča Regnerová střílela 1+1 (vždy minula první rány) a skončila osmnáctá. Na 27. místě při svém prvním závodu skončila Verča Šípková, která první střelbu měla za 5, ale druhá se jí povedla - za 2! Verča trénuje ze všech našich závodníků nejkratší dobu, takže si zaslouží pochvalu.
V žácích C byl naší největší nadějí Ondra Jiránek, který však byl diskvalifikován. Ale je to pro něj důležité ponaučení! Při první střelbě to bylo výborné - za 0. Při druhé střelbě si nevšiml, že se mu vrátila klapka na mušce (ale jen trochu, takže na miřidla viděl normálně, ale o klapku škrtaly diabolky. Pochopitelně první dvě rány nedal a teprve když si uvědomil, že vzduchovka při střelbě vydává nějaký divný zvuk, chtěl to napravit. Ale udělal největší chybu - sáhnul na klapku a dal ji dolů. Ale nevyndal při tom zásobník ze závěru a tak porušil bezpečnost střelby a byl diskvalifikován!
Žákyně C - také tady jsme měli svoji favoritku, ale Maky Farská jela po nemoci, kvůli které nebyla tento týden ani na tréninkách (možná by se víc hodil výraz, že jela nemocná...). Střílela výborně (za 0, takže zlepšení oproti Kapslovně), ale sama cítila, že běžecky to není ono. V silné konkurenci (ještě 5 dalších závodnic střílelo za 0!) nakonec skončila na 9. místě. Pro další naše závodnice to byl první závod v životě a navíc obě měly shodné problémy - na jejich zbraních nejsou klapky na dioptru (proti sněhu) a obě měly od kapek deště vpodstatě neprůhledný dioptr. Musely vyfoukávat vodu a ještě střílet rychle, protože se milimetrový otvor v dioptru rychle znovu zamlžil. Je to poučení i pro trenéry, aby zapracovali na nějakém řešení, protože se to týká prakticky všech zbraní ČZ (jen Ondru, který má kvalitnější zbraň Steyr, to netrápí, protože má klapku už z výroby). Áňa Lehmannová, která trénuje krátkou dobu a teprve nedávno začala v tréninku střílet na malé sklopky, které odpovídají pravidlům, byla na 27. místě s popsaným zdržením na střelnici (a přesto s dobrou střelbou 3+2), a o dvě místa za ní skončila Adéla Ryvolová, která jinak střílí výborně (a také nástřel před závodem měla vynikající), ale tentokrát to vzhledem k potížím s vodou v miřidlech bylo za 3+4. Příště to určitě u obou bude lepší, Áňa i přes problémy nezmatkovala a Adéla za normálních podmínek určitě nastřílí dobře.
Posledním naším závodníkem byl trenér Tomáš Regner, který startoval hodně pozdě. Proto jsme odjezd přeorganizovali tak, aby mladí závodníci mohli odjet dříve - v Liberci tak byli v době, kdy Tomáš ještě běžel. Běžel dobře, protože měl druhý nejlepší čas v kategorii (za Honzou Zátkou z Manušic, za kterým zůstal jednu minutu - obvykle má Tomáš větší ztrátu) a střelbu 2+1+2+3, což v součtu dalo na těsné druhé místo za Jirkou Stránělem z Roveru Praha. Zmínit bychom měli ještě Jitku Gitlerovou z Manušic, která trénuje i jezdí na závody s námi. Byly to její první závody s malorážkou po několika málo trénincích (v poloze stoje se tomu ani trénink říkat nedá...) a úpravách zbraně a skončila překvapivě na výborném 3. místě!
Takže závěrem dlouhého povídání - pro nás trochu nešťastné závody, ale radost z našich začátečníků a spousta potřebných zkušeností. V sobotu 29.4. nás čekají Boletice, kde věříme, že budeme mít více štěstí.
