Poprvé v historii jsme vyrazili na tradiční závod v Letohradu, který se jede jen jednou za sezónu. Bohužel, protože se nejedná o běžný závod a nezpracovává se na svazovém počítačovém programu, zatím jsme se nedozvěděli výsledky (trochu zklamání z naší strany). A tak můžeme výkony našich závodníků zhodnotit jen z našeho pohledu bez stopek. Startovaly totiž různé kategorie pohromadě, takže opravdu těžko poznat, jak vypadá pořadí.
S trenérem Tomášem jeli Agy Neckářová, Ondra Jiránek a trochu překvapivě jeden z nováčků, Kuba Farský, jehož účast doporučil trenér po dvou trénincích na kolečku a třech trénincích střelby. Ostatní nemohli nebo se báli nebo se zranili - škoda. Ale díky naší účasti jsme zase o něco chytřejší a závodníci zkušenější - i když některé zkušenosti by si určitě klidně odřekli. Nechtě si totiž vyzkoušeli i pády (a ten Agy byl dost hrozný)...
Naši závodníci v dopoledním závodě - kolečkáče se střelbou - nezklamali. Trenér jen chválil. Škoda pádu, který zbrzdil velmi slušně rozjetý závod Agy. Ondra si nenechá ujít žádný závod a přípravu na kolečku, takže věříme, že se to projeví na závodech v zimě. A Kuba se dostal po pár trénincích na závody naší elity a navíc rozhodně nezklamal. Škoda některých střeleb, které by už mohly být lepší a víme, že je naši závodníci určitě umí lépe - teď jde jen o to, aby poslouchali trenéry a zbavili se některých zbytečně zahozených ran...
Odpoledne si naši mladí biatlonisté ještě vyzkoušeli střelecký souboj, tedy disciplínu, kterou trochu trénujeme a zavedli jsme ji i na našich závodech. Střílelo se ve dvojicích proti sobě a hlavně Ondra měl šanci dostat se daleko, ale chybělo trochu štěstí. Možná i ve vylosování - dva naši závodníci dostali hodně brzy jako soupeře pozdější vítěze. Ale s tím se prostě počítat musí, třeba příště budeme mít více štěstí... Nebo se to lépe naučíme?